Průzkum Boj s kůrovcem? Rychle odstranit napadené stromy

Šedesát osm procent dotázaných Čechů považuje za nejlepší způsob ochrany lesa odstranění dříví napadeného kůrovcem, ukazují data celorepublikového průzkumu agentury STEM/MARK. Naopak pouhých osmnáct procent souhlasí s rozšířením bezzásahových zón, kde by měla obnova lesa proběhnout samovolně. Preferenci bezzásahových zón oproti aktivním zásahům v kalamitních oblastech schválila 7. června tohoto roku Rada národního parku Šumava, která doporučila Ministerstvu životního prostředí rozšířit v příštích letech bezzásahové zóny na více než 50 procent rozlohy šumavských lesů.

Průzkum agentury STEM/MARK pro Jihočeský kraj byl proveden od 29. května do 3. června 2019
na kvótním výběru 515 respondentů z celé České republiky. Z průzkumu vyplývá, že za nejlepší pomoc lesům považují Češi rychlé odstranění napadeného dřeva.

„Rada národního parku Šumava svým budoucím rozšiřováním bezzásahových zón bohužel postupuje proti námitkám kraje, dotčených obcí i proti selskému rozumu. Smutné je zjištění, že rychlé odklizení kůrovcového dřeva preferují lidé z postižených regionů, zatímco obyvatelé velkých měst, ovlivnění propagandou ekologických aktivistů, jsou pro bezzásahovost,“ vyjadřuje znepokojení hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská a dodává: „Doporučuji všem, kteří bojují proti kácení kůrovcem napadených stromů a vysazování nových, aby přijeli k nám na Šumavu a tu spoušť viděli na vlastní oči. Ráda jim k tomu osobně ukážu fotky, jak postižená místa vypadala před několika lety, než někteří bursíkovci a jim podobní devastaci Šumavy odstartovali.“

Navzdory jasnému postoji Čechů k řešení kůrovcové kalamity si zatím většina populace málo uvědomuje souvislost s šířením sucha, které má přímý vliv na množení kůrovce. Pokud jsou stromy vystavené horku  a suchu, ztrácejí svou obranyschopnost. „V České republice se v posledních letech šíří sucho závratnou rychlostí. Na vině je nejen změna klimatu, ale i dlouhodobé chyby v lesním hospodářství vzniklé před desítkami let. Řešíme to s dotčenými obcemi skoro každý rok a proti následkům sucha většinou postupujeme navzdory překážkám různých ekologických ideologií jednotně. Proto je neuvěřitelné, že některé obce zastoupené v Radě národního parku Šumava hlasovaly nyní zcela opačně, tedy pro novou zonaci, bez rizikové analýzy, bez plánu péče. Moje dlouholetá politická zkušenost říká, že za náhlými změnami politických názorů stojí téměř vždy lobbing,“ říká hejtmanka Stráská.

Řešení kůrovcové kalamity v posledních měsících rozděluje politiky i odbornou veřejnost. Spory se týkají rozdílných názorů, zda k rychlému uzdravení lesních ekosystémů dojde odstraněním kůrovcového dřeva, nebo nezasahováním s nadějí, že lesy dokážou rychleji regenerovat samy. Zemědělský a Petiční výbor Poslanecké sněmovny i senátní výbory zabývající se zemědělstvím a životním prostředím se již postavily na stranu zastánců likvidace napadených stromů. Rada národního parku Šumava ale doporučuje rozšířit do budoucna zónu přírodní a zónu přírodě blízkou na 52 procent celkové rozlohy. Osud národního parku Šumava je tak v rukou ministra životního prostředí Richarda Brabce. „Pan premiér Babiš, který se přijel osobně podívat na zničená místa na Vysočině, pochopil vážnost situace. Proto věřím, že ministr Brabec nebude postupovat proti panu premiérovi a novou zonaci Šumavy nepodepíše,“ dodává hejtmanka Stráská.