Dnes:14°C

Zítra:13°C

Neděle 2.10. Olívie
Menu

Vliv růstu inflace Téměř čtvrt milionu lidí nemá na základní životní potřeby

Téměř čtvrt milionu lidí nemá na základní životní potřeby

foto: /neviditelni.org/

12. 08. 2022 - 11:00

Už 12 měsíců trvá výrazný růst inflace, který Česko nezažilo po desetiletí. Ten způsobuje, že 81 % nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 % lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Přes milion Čechů je podle analýzy projektu Neviditelní součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila. Z dlouhodobého hlediska je největším problémem vyčleňování dětí z nízkopříjmových rodin ze školních kolektivů. To vede přímo k přenášení Neviditelnosti na další generaci. 241 400 Kč jsou roční náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce skupiny nízkopříjmových domácností.

Milion lidí bez peněz a s negativním výhledem do budoucnosti

Přibližně 1 153 000 lidí v České republice žije v domácnostech, které lze označit za nízkopříjmové. Jde o osoby, jejichž společné příjmy sice většinou pokryjí základní životní potřeby, ale neumožňují vytvořit finanční rezervu a zlepšovat svůj život. Tyto domácnosti špatně reagují na neočekávané výdaje. To se projevuje zejména v posledním roce, kdy vysoká míra inflace prodražuje především nezbytné výrobky a služby. Z výzkumu pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 11 % nízkopříjmových Čechů nezvládne zaplatit své běžné výdaje, dalších 9 % to dokáže jen za použití úspor. Čtvrt milionu lidí tak nemá na základní životní potřeby. Pokud současná míra inflace vydrží, může být na hraně dalších 27 % respondentů, kteří uvedli, že se museli hodně uskromnit.

I když domácnost zvládne zaplatit alespoň základní potřeby jako jídlo, mají nízké příjmy jiné závažné dopady. Rodiny například nemohou poskytnout dětem prostředky na kroužky, školy v přírodě a jiné aktivity. Nemají ani možnost žádat například o hypotéku. Podle průzkumu se finanční situace v posledním roce zhoršila pro 81 % nízkopříjmových Čechů.

Nedostatek financí se projevuje i ve schopnosti řešit zdravotní problémy, členové nízkopříjmových domácností proto trpí horším zdravotním stavem. Nejčastěji mají lidé problémy se zády a klouby (34 %), zuby (13 %) nebo trpí cukrovkou, vysokým tlakem či nadváhou (19 %). Pouze 40 % respondentů uvedlo, že jsou na tom zdravotně bez výraznějších problémů.

Jak žijí chudí Češi

Z průzkumu vyplynulo, že téměř 70 % nízkopříjmových domácností si nevede přehled o svých příjmech a výdajích, což podtrhuje jeden ze znaků této skupiny, nižší finanční gramotnost. 35 % si myslí, že aby člověk mohl důstojně žít, musí vydělávat alespoň 30 000 Kč čistého, což odpovídá zhruba výši průměrné čisté mzdy. Na tu v Česku dosáhne zhruba třetina lidí. Pouze 24 % respondentů odpovědělo, že je spokojeno s výší platu, který mají. Naopak 31 % respondentů se snaží získat lépe placenou práci.

Polovina nízkopříjmových domácností si může dovolit alespoň jednu rodinnou týdenní dovolenou ročně. Polovina zároveň má nějakou formu koníčku: sportuje (21 %), kutí v dílně (11 %) a chodí na kurzy nebo se věnuje nějakému zájmu (15 %). 38 % lidí odpovědělo, že žádný koníček nemají, ale chtěli by.

Čtvrtina nízkopříjmových lidí nemá čas a sílu na další práci

Jen 7 % respondentů zvládá brigádu při plném pracovním úvazku. 28 % nízkopříjmových lidí uvedlo, že na brigádu nemají čas ani sílu, naopak 19 % lidí by brigádu chtělo.  „Bohužel tito lidé nemají moc možností, jak se zdražování bránit. Mohou si ke své práci přibrat například brigádu nebo si zvyšovat svoji kvalifikaci. Toto však mohu lehce říci od stolu, ale člověku, který přišel ze směny v továrně, to budu těžko vysvětlovat. Nízkopříjmové domácnosti tak mohou spoléhat pouze na solidaritu rodinných příslušníků nebo aktivně začít využívat sociálních dávek,“ říká Aleš Rod, ekonom a ředitel  CETA - Centra ekonomických a tržních analýz. Z průzkumu společnosti Provident pro projekt Neviditelní vyplynulo, že 43 % lidí s nízkým příjmem nevyužívá žádnou pomoc od státu.

V době krize přijdou neziskovky všem vhod

Náklady ze strany veřejných financí na jednoho zástupce skupiny dosahují až 241 400 Kč ročně. „Přesto, že stát má k dispozici řadu strategií, jak pomoci zlepšit život chudým lidem, nedaří se je dlouhodobě a kontinuálně naplňovat. Neziskovky dlouhé roky suplují roli státu a jsou bohužel dlouhé roky podfinancovány. Bez nich by systém sociálních služeb dávno zkolaboval,“ vysvětluje Aleš Rod

„Stát se snaží dohnat digitalizaci, kterou dlouhé roky zanedbával. Je třeba veškeré postupy maximálně urychlit a zjednodušit.  Dobrou vlaštovkou může být vyplácení mimořádného pětitisícového příspěvku na dítě. Rodiče, kteří berou příspěvky na dítě ho dostanou již automaticky. Revizí by měli projít dále veškeré formuláře, které slouží k žádostem o výplatu dávek a příspěvků. Pokud by veškeré formuláře byly napsány jazykem, kterému porozumí průměrný občan, tak by společnost mohla dosáhnout mnohasetmilionových úspor a zároveň pomoci potřebným lidem,“ uvádí Hedvika Stuchlíková, vedoucí občanské poradny z neziskové organizace Respondeo, která pomáhá lidem ve Středočeském kraji, kteří se ocitli v těžké životní situaci.

Volnočasové aktivity jsou důležité pro zdravý rozvoj dětí

Stát by se měl zaměřit zejména na budoucnost dětí ze sociálně slabých rodin. K tomu má jedinečnou příležitost skrze celý školský systém. Ten ve spojení s kroužky může zabránit tomu, aby byly děti z nízkopříjmových rodin vyčleňovány z kolektivů.  Zabránit vyčleňování je totiž základní podmínkou toho, aby v Česku nevyrůstala další generace Neviditelných. Toto řešení neviditelnosti je pro stát v současné chvíli mnohem jednodušší než jakákoliv budoucí řešení, která budou mnohem nákladnější.

„Volnočasové aktivity mají na děti z nízkopříjmových rodin řadu pozitivních vlivů. Pokud jde dítě po škole na kroužek nebo do komunitního centra, získává možnost aktivně a hodnotně trávit svůj volný čas. Děti tak mají prostor, který by jim sama rodina často nedokázala poskytnout. Získávají tam nové znalosti, dovednosti nebo kamarády. Tím se zabraňuje jejich vyčleňování z kolektivu, což je jeden z hlavních znaků dětí neviditelných rodičů. Zkrátka řečeno kroužky mají pro děti z nízkopříjmových rodin zásadní vliv na jejich budoucnost,“ vysvětluje Kateřina Jarošová, mluvčí společnosti Provident Financial, iniciátora projektu Neviditelní.

Bohužel jedním z největších problémů sociálně slabších rodin je právě slabá podpora aktivního trávení volného času pro děti. To vede k tomu, že děti nenavštěvují žádné kroužky. „V řadě měst existuje velmi dobrá praxe, kdy radnice mají speciální fondy na zmírnění vyčlenění dětí z nízkopříjmových rodin. Pomocí těchto fondů například financují nebo spolufinancují účast těchto dětí na kroužcích. Bylo by dobré tyto aktivity rozšířit i do dalších obcí a neomezovat je z důvodu úspor,“ doplňuje Kateřina Jarošová.

Další články